Manželův nový koníček nám ničí vztah. Začal cvičit psí jógu a zhnusil mi celý domov

Očekávala jsem, že se bude věnovat rybaření nebo golfu. Ale František si vybral něco mnohem… nezvyklého. Začalo to nenápadně. „Drahoušku, objevil jsem něco úžasného,“ sdělil mi jednoho večera s jiskrou v očích. „Jóga pro kočky! Představ si, náš Felix bude nejvíce relaxovaný kocour v okolí!“ Zpočátku jsem si myslela, že si ze mě dělá legraci. Ale ne, František to myslel vážně.

Dům plný koček

A tak začaly naše večery plné kočičích „omm“ a „namasté“. Felix, náš milovaný kocour, byl zmatený, ale snažil se držet krok s Františkovými jóga pozicemi. „Miluje to, vidíš?“ ujišťoval mě František jednou, zatímco Felix se pokoušel o pozici „kocour hlavou dolů“, ale spíše připomínal spícího pandu. Nechala jsem to být, každý přece může mít svou zálibu. Ale pak to začalo eskalovat. František začal pořádat „jóga seance“ pro kočky sousedů. Náš obývák se proměnil v kočičí jóga studio a já se musela probíjet skrz mňoukání a cvičení čtyřnohých „jógínů“. „Měli bychom to pojmenovat ‚Pozice mňoukající kočky‘,“ navrhla jsem ironicky, když jsem se snažila pracovat a v pozadí neustále znělo mňoukání. František to vzal vážně. „To je skvělý nápad! Naše studio to oživí!“ A tak se stalo. Jógové seance pro kočky se staly hitem. Felix se stal místní celebritou a František se cítil jako guru.

Já nejsem nadšená

Mně ale začalo vadit. Toužila jsem po zpět po svém klidném večerním rituálu, ne po neustálém mňoukání a vůni mokré srsti v obýváku. „Františku, tohle musí skončit,“ řekla jsem jednoho večera. „Nemohu se soustředit, nemohu relaxovat. Náš obývák vypadá jako kočičí útulek!“ František na mě pohlédl s výrazem zděšeného jogína. „Ale drahoušku, tohle je přece skvělé! Lidé jsou šťastní, kočky jsou šťastné!“ „Já nejsem šťastná,“ odpověděla jsem odhodlaně. Nastalo ticho, pak František navrhl: „Co kdybychom udělali jógu pro rybičky?“ Na okamžik jsem byla v rozpacích, pak jsem se rozesmála. „Ty jsi fakt blázen.“

Kočičí studio

Nakonec jsme se oba zasmáli, ale manžel nakonec uznal, že to začíná být příliš a já jsem připustila, že jeho jóga studio má něco do sebe. Vymysleli jsme, že naši starou garáž, která sloužila jako úložiště věcí, vyklidíme, vymalujeme a uděláme z ní jóga studio. Tam si František s kočkami z celé čtvrti může dělat, co bude chtít. A ejhle, z koníčka se stal zajímavý podnik. Nikdy bych neřekla, jak se tohle může zvrtat, ale užívala jsem si svůj klid. Život s Františkem prostě nikdy nebyl nudný. A i když jeho nová záliba naši harmonii narušila, naučila jsem se důležitou lekci – někdy je nejlepší se jen zasmát a nechat věci plynout svým tempem. A co se týče Felixe? Ten se stal nejvíce relaxovanou kočkou ve čtvrti, i když jeho pozice „kocour hlavou dolů“ stále vypadala spíše jako pozvánka k odpolednímu spánku.