Přepsali jsme na syna barák a to se nám vymstilo. Hrozí nám vystěhováním. Může za to jeho žena

Poslední tři roky byly asi nejtěžší v mé existenci. Zažila jsem zradu, a to od vlastní rodiny. Bojovala jsem dva roky o spravedlnost. Začalo to, když se náš syn podruhé oženil. Jeho první manželství nepřežilo, mysleli jsme s manželem, že byli oba ještě příliš mladí. Jeho první manželka Lenka byla nám velmi blízká. Občas nás dokonce navštěvovala, už měla vlastní rodinu. Synova druhá manželka, Iveta, byla sympatická, ale od začátku jsem na ni měla divný pocit. Tomáš byl však zamilovaný, a tak jsem se rozhodla nehrát roli zlé tchyně.
„Miláčku, co kdyby dům patřil Tomášovi? Pro jistotu,“ navrhl mi manžel jednoho večera. Iveta ho okouzlila a musím uznat, že s ním uměla. Stejně jako s naším synem. Splnila si vše, co si představovala. Znejistěla jsem, ale nakonec jsem souhlasila, plná víry v našeho syna. „Samozřejmě, je to náš syn. Proč bychom mu neměli důvěřovat?“

Postava na šachovnici

Ale jakmile jsme převedli dům na Tomáše, začala se Iveta chovat jako vládkyně. Kritizovala náš způsob života, naznačovala, že bychom se měli odstěhovat. Nesouhlasilo jí, co pěstujeme v zahradě, jaká je barva fasády, chtěla si postavit bazén, plánovala změny uvnitř domu. „Tomáši, co se děje? Proč Iveta mluví takovým způsobem?“ zeptala jsem se ho jednou, když jsme byli sami v kuchyni. „Omlouvám se, mami, ale Iveta má jiný pohled na věci,“ odpověděl mi nejistě. Jeho slova mě znepokojila. Začala jsem pozorně sledovat Ivetu a zjistila jsem, že nejde jen o majetek. Manipulovala s Tomášem, aby získala vše, co chtěla. Pro ni to byla hra a můj syn byl jen postavou na šachovnici. Náš vztah se začal kazit. Iveta začala dělat naschvály, a Tomáš byl omámený její krásou a sliby. Naštěstí se probudil i manžel, její arogance byla příliš.

Zlomené srdce

„Musíte odejít, Miroslavo. Toto je nyní náš dům. Chceme si ho zařídit pro sebe. Zařídila jsem vám místo v domově seniorů,“ sdělila mi Klára jednoho dne s ledovým výrazem. Byla jsem zničená, ale nechtěla jsem se vzdát. Horší bylo, že manžel zdravotně polevil. Prodělal infarkt, naštěstí jsme ho rychle dostali do nemocnice, odtud odjel rovnou na rekonvalescenci. Já jsem se ale rozhodla bojovat a získat zpět náš dům. Začala jsem shromažďovat důkazy o Ivetině chování a vyhledala právní pomoc.

Soudní bitva

Ale pak se stalo něco ještě šokujícího. Zjistila jsem, že Iveta má milence a využívá Tomáše k získání majetku pro sebe a pro toho muže. „Tomáši, prosím tě, poslouchej mě. Iveta tě jen využívá. Musíš se probudit,“ žadonila jsem. Byl jako omámený, tak jsem mu ukázala důkazy. V jeho očích jsem viděla bolest, zmatek a pak pochopení. Pro něj to byl šok, ale i okamžik probuzení. Následoval dlouhý právní boj, během kterého se Tomáš postavil Ivě a pomohl nám získat náš dům zpět. Trvalo to dva roky.

Srdíčko to nevydrželo

Byla to tvrdá bitva, ale nakonec jsme zvítězili. Iveta opustila náš život stejně rychle, jako do něj vstoupila, a my jsme zůstali pospolu jako rodina, pevnější než kdy předtím. Bohužel to trvalo jen rok. Pro manžela to byl tvrdý zásah, tři roky stresu zanechaly stopy. Jeho srdce to nevydrželo. Před měsícem prodělal další infarkt. Přivolaní záchranáři mu už nemohli pomoci.